Klientka stacionáře Pohoda – paní Anna

  1. Představení výchozí situace
    Paní Anna žije v rodinném domě, sama, částečně péči zajišťuje syn, který bydlí ve vedlejším domě a částečně i dcera, která za ní jezdí. Paní Anna měla moc ráda svou sestru, spolu měly velmi blízký vztah. Smrt sestry byla pro paní Annu velmi bolestná a tato událost ovlivnila její zdraví. Prodělala těžkou nemoc, která postihla mimo jiné řečové centrum, komunikace je tak ztížena a probíhá především neverbální formou. Paní Anna se cítila sociálně izolovaná a potřebovala kontakt s dalšími lidmi, účastnit se aktivit, kterých se již vzhledem ke svému zdraví nemohla zúčastnit. Paní Anna má také potíže se zrakem a sníženou citlivost v rukách.
  2. Začátky v Denním stacionáři Pohoda
    Na počátku cítila paní Anna ostych, pociťovala smutek, protože komunikace pro ní byla obtížná. Velmi rychle se zorientovala v denním stacionáři, zvykla si na ostatní klienty, byla velice přátelská. Pracovníci od počátku nabízejí techniky na procvičování komunikace a paměti, na procvičování motoriky v rámci různých výtvarných, tvořivých aktivit.
  3. Dnešní situace
    Ve stacionáři využívá paní Anna všechny nabízené aktivity, oblíbila si hudební aktivity, zpívání, trénování paměti. Paní Anna se zúčastňuje kulturních, pohybových, aktivizačních a hudebních činností. Velmi oblíbené jsou kulturní i společenské aktivity (například výstavy, kina, divadla, přednášky,…) a také procházky s ostatními klienty a pracovníky, především do parku. V rámci komunikace jsme zaznamenali veliký posun, paní Anna využívá mnohem více neverbální komunikaci, pracovníci rozumí jejím sdělením, snaží se opakovat slova a artikulovat, je zaznamenán posun v sebevědomí, získání stability, pocitu bezpečí, společenskosti.
  4. Závěr
    Díky službě denního stacionáře není paní Anna sociálně izolovaná. Má možnost setkávat se s vrstevníky a aktivně trávit volný čas. Všechny aktivity přispívají k udržení její fyzické, duševní a psychické kondice. Má možnost nacvičovat komunikaci, být v kontaktu s dalšími lidmi, necítí se sama a během období, kdy navštěvuje denní stacionář, se stala mnohem více svobodná a především je velmi pozitivní.

Týdenní plán aktivit v obrázcích a piktogramech

Příkladem naší dobré praxe v Denním stacionáři Jitřenka je obrázkový a piktogramový týdenní plán aktivit. Vzhledem k tomu, že stacionář Jitřenka navštěvují i lidé, kteří nerozumí mluvenému ani psanému slovu jsme se rozhodli vytvořit pro tyto klienty týdenní plán aktivit v piktogramech a obrázcích.

Klienti si mohou vždy v pondělí ráno společně plán vytvořit, jinak jej vytvářejí pracovníci s ohledem na plánované akce a aktivity, nechybí zde ani informace o počasí. Plán aktivit je na 5 nástěnkách, které jsou vhodně barevně rozlišeny pro lepší orientaci, podle jednotlivých dnů.

Tímto způsobem všichni klienti vědí, na co se mohou daný den těšit.

Klient stacionáře Jitřenka – Lukáš

  1. Představení výchozí situace
    Lukáš vyrůstal s rodiči v rodinném domku, vlivem vleklé nemoci se u něho projevilo mentální postižení. Mnoho běžných úkonů a základních dovedností neuměl, byl izolován od činností v domácnosti a rodiči (především maminkou) ochraňován. Po smrti otce se o něho starala už jen matka, zajišťovala všechny záležitosti v domácnosti. Po její smrti se o Lukáše začala starat sestra a bratr. Oba s ním žijí v jedné domácnosti, aby o něho mohli pečovat a zajišťovat všechny jeho potřeby, záležitosti apod.
  2. Začátky v Denním stacionáři Jitřenka
    Když začal Lukáš navštěvovat denní stacionář, bylo třeba rozvíjet praktické dovednosti a péči o svou osobu. Probíhá nácvik, během kterého se učí zvládat úkony spojené s hygienou, oblékáním, obouváním, potřebuje pomoc při orientaci v neznámém prostředí, dále potřebuje pomoc při podání stravy, pomoc při výchovných, aktivizačních činnostech. Při každé činnosti pracovníci Lukáše doprovázejí, slovně vedou a ujistí o podpoře a bezpečí. Lukáš se nejprve v denním stacionáři trochu bál, vše pro něho bylo nové, poznával nové tváře, prostředí, nebyl zvyklý zapojovat se do aktivit.
  3. Dnešní situace
    Ve stacionáři se Lukáš naučil větší samostatnosti, zvykl si poměrně rychle na prostředí, aktivity, ostatní klienty i pracovníky. Naučil se samostatně chodit na WC, umýt si ruce, dokáže si najít a přinést pomůcky a podat si předměty, které potřebuje, ukazuje pracovníkům, co potřebuje, chce. Snaží se být samostatný při konzumaci jídla, potřebuje pouze mírnou dopomoc. Podařilo se najít pro Lukáše mnoho nových podnětů a pomůcek, které mu zpříjemňují život ve stacionáři a díky kterým se cítí bezpečně a má k pracovníkům důvěru. Za každý podnět a péči pracovníků je vděčný a projevuje své city objetím pracovníků, což je velmi motivuje a těší.
  4. Závěr 
    Lukáš si v denním stacionáři zvykl a dle všech jeho reakcí lze usuzovat na to, že se zde cítí spokojeně a bezpečně, učí se novým věcem, poznává nové tváře a reaguje na blízké lidi kolem sebe, projevuje vůči nim emoce a city. Zapojuje se do aktivit, má oblíbené nové aktivity, lépe zvládá úkony sebeobsluhy. Těšíme se na jeho další rozvoj a pozitivní energii, kterou umí předávat dál.Autorka: Mgr. Šárka Marková, Koordinátorka Denních stacionářů

Obrázkový jídelní lístek

Denní stacionář Jitřenka navštěvují lidé s mentálním či kombinovaným postižením ve věku od 11 do 50 let věku. V současné době do denního stacionáře dochází 13 klientů. Klienti mají různé druhy a stupně zdravotního postižení.

Více než polovina klientů nerozumí mluvenému ani psanému slovu. Proto jsme se rozhodli vytvořit pro tyto klienty obrázkový jídelní lístek. Vytvoření obrázkového jídelního lístku předcházelo postupné fotografování různých druhů jídel, které i nadále pokračuje, tisk obrázků a laminování. Jednotlivá jídla a jejich fotografie jsou pak ke konkrétním dnům přiřazena na nástěnku. Klienti se sami zapojují do výběru jídel na další týden a poté někteří jídelní lístek z obrázků vytvářejí.

Každý den se pak klienti chodí dívat, na jaký oběd a svačinu se mohou těšit.


Snahou pečovatelské služby je vytvořit důstojné podmínky v poskytování profesionální péče v přirozeném prostředí klientů. Velmi důležitá je nejen práce se samotným klientem, ale také i spolupráce s rodinou. Jsme schopni respektovat přání klienta dožít ve svém přirozeném prostředí a doprovázet ho do úplného konce jeho života. Ve spolupráci s pečovatelkami, které klienta pravidelně polohují a poskytují komplexní péči, sester z DOZP Kirké a také ve spolupráci s lékaři. Těmto lidem patří velké poděkování za lidský přístup a péči, která byla klientovi poskytována. Nyní Vám uvedeme příklady z praxe.

Paní X.

Paní X se poskytovala pečovatelská služba od konce roku 2017, kdy se vrátila do své domácnosti po dlouhodobé hospitalizaci. Dle sdělení paní X a jejího syna trpěla závažným onemocněním, absolvovala náročnou následnou léčbu v nemocnici a poté v ní pokračovala ambulantně. Paní X se pohybovala v domácnosti s pomocí jedné hole, potřebovala pomoc s péčí o vlastní osobu a o domácnost. Po hospitalizaci potřebnou péči paní X zajišťoval syn, střídavě se svojí přítelkyní. Pro vzdálenost svého bydliště a pracovní vytížení nemohli zajistit potřebnou péči paní X dlouhodobě, proto oslovili pečovatelskou službu.

Syn a paní X již zpočátku informovali o tom, že chtějí, aby péče byla zajišťovaná v domácím prostředí s pomocí pečovatelské služby. S ohledem na nejistou prognózu a jak se celá situace a soběstačnost paní X bude vyvíjet, byly předány informace k pobytovým zařízením.

Bylo dojednáno poskytování pečovatelské služby v domácnosti paní X, předány informace k podání žádosti o příspěvek na péči, doporučeno zapůjčení signalizačního tlačítka. Pečovatelská služba docházela do domácnosti paní X denně v ranních, poledních a odpoledních hodinách. Do domácnosti docházela zpočátku denně také všeobecná sestra z Domácí zdravotní a ošetřovatelské péče Kirké, která paní X aplikovala injekce, později docházela vždy dle indikace lékaře. Dle potřeby navštěvoval paní X praktický lékař v její domácnosti, se kterým byl syn paní X v kontaktu. K odborným lékařům ji vždy doprovázel její syn.

Soběstačnost paní X byla velmi proměnlivá, závislá na průběhu jejího onemocnění a léčby. Pečovatelská služba vždy přizpůsobila poskytování péče paní X dle jejích aktuálních potřeb. Syn za paní X dojížděl pravidelně a pomáhal jí s nákupy, se zajištěním potřebného v domácnosti, snažil se jí velice pomáhat, i přes vzdálenost svého bydliště. Paní X zajistil na balkon stolek se židlí a truhlíky s jahodami a květinami, aby si mohla za hezkého počasí posedět na balkoně, kam ji doprovázela paní pečovatelka.

V roce 2019 došlo ke krátkodobé hospitalizaci paní X. Po návratu do její domácnosti byla výrazně snížená její soběstačnost.

Paní X ve své domácnosti již samostatně nepřecházela, v chůzi byla nejistá a malátná, pouze občas za pomoci paní pečovatelky přešla s jednou holí, většinu času již trávila na lůžku, začala používat inkontinenční pomůcky, které byly do domácnosti zajištěné, včetně dalších potřebných hygienických pomůcek. Syn jí do domácnosti zapůjčil elektrické polohovací lůžko, paní X byla pravidelně polohována. I přes pravidelné a důkladné polohování se u paní X vyskytl zdravotní problém, který pravidelně ošetřovala všeobecná sestra z Domácí zdravotní a ošetřovatelské péče Kirké.

Paní X pro své zdravotní potíže hůře přijímala jídlo a pití, podávalo se jí vhodně upravené, aby ho dokázala přijmout (zpočátku umačkané, poté se podávalo upravené na pyré, pití se podávalo na lžičce). Došlo k rozšíření péče a většímu rozsahu pomoci od pečovatelské služby i v této oblasti, pomoc při osobní hygieně byla prováděna na lůžku. I přes výrazně sníženou soběstačnost paní X byla podporována její stávající soběstačnost. Paní pečovatelka jí vždy motivovala ke spolupráci dle její aktuální míry soběstačnosti. Paní X přes den hodně pospávala, měla ráda klid. Pečovatelka jí občas na její přání zapínala rádio, které dobře vnímala. Navštěvovala ji také její sestra.

Syn paní X konzultoval vše s lékařem, bylo rozjednané podání infúzí v domácnosti všeobecnou sestrou. Syn byl také v kontaktu s pracovníky pečovatelské služby, odmítal jakoukoliv institucionální péči, chtěl nechat svoji matku v jejím domácím prostředí se zajištěním pečovatelské služby a docházením všeobecných sester. Byly mu sděleny informace o domácím hospici.

Na začátku roku 2020 paní X zemřela ve své domácnosti. Přáním paní X bylo dožít ve své domácnosti, což se jí vyplnilo, odešla důstojně se svým splněným přáním.

Paní N.

V roce 2013 se na nás obrátila rodina paní N. se žádostí o pomoc při řešení nepříznivé sociální situace jejich příbuzné. Paní N. po návratu z hospitalizace do domácího prostředí potřebovala zajistit pravidelnou stravu, aby mohla dodržovat léčebný režim. Paní N. žila v rodinném domě s rodinou dcery, která byla a stále je připravena poskytovat veškerou potřebnou péči, pomoc a podporu.

V roce 2014 došlo u paní N. ke zhoršení zdravotního stavu, po návratu z nemocnice se na nás obrátila rodina paní N. se žádostí o radu, jak uspořádat prostory v místnosti, kterou paní N. obývá, tak aby byla zajištěna bezpečná péče jak pro paní N., tak pro pečující. S rodinou byly v kontaktu pracovnice Domácí zdravotní péče „Kirké“ a pečovatelské služby. Poskytly rodině informace, které vyplývají z jejich odbornosti a zkušeností z praxe.

Rodina žádala o zajištění péče v době, kdy jsou rodinní příslušníci v zaměstnání a ve škole. Došlo tedy k rozšíření úkonů pečovatelské služby na základě vyhodnocení potřeb paní N., tak aby došlo k jejich úplnému pokrytí ve střídavé péči s rodinou paní N.

Po vzájemné konzultaci rodiny a pečovatelek a zdravotních sester zajistila rodina polohovací lůžko a další pomůcky potřebné pro člověka závislého na komplexní péči. Dále byly rodině předány informace o polohování, předcházení dekubitům, pitném režimu, způsobu stravování a další potřebné péči.

S klientkou pečovatelky komunikovaly, přestože klientka odpovídala pouze neverbálním způsobem komunikace. Dávala najevo, své libé pocity, že se cítí dobře např. rozzářeným výrazem obličeje a úsměvem.

V průběhu poskytování péče paní N. rodina velmi dobře spolupracovala, docházelo ke konzultacím, průběžné úpravě prostředí tak, aby paní N. mohla zůstat ve svém domácím prostředí. Nastavovala se péče způsobem, který umožnil členům rodiny být nadále ekonomicky aktivními a přitom, aby jejich příbuzná mohla při zajištění péče pečovatelskou službou zůstat ve svém přirozeném prostředí. Péče rodiny a pečovatelské služby na sebe navazovala a probíhala ve vzájemném souladu. Paní N. tak mohla závěr života prožít důstojně mezi svými blízkými díky především dokonalé koordinaci péče o její osobu.

Autorka: Mgr. Alice Kuklová, koordinátorka PS

Paní F.

Klientka se nastěhovala v roce 2012 do Domu s pečovatelskou službou a velice dobře si zvykla na nové spolubydlící. Přistěhovala se z rodinného domku, kde už nemohla být sama z důvodu stále se zhoršující mobility, sluchu a pocitu samoty. Rodina žila v Praze a nemohla obstarávat péči o paní F., a proto se rozhodla požádat o přidělení bytu do Domů s pečovatelskou službou v Chrudimi. Na rodinný dům vždy ráda vzpomínala, jak se starala o zahradu a květiny, a jak jí navštěvovala celá rodina. Paní měla aktivní život, ráda jezdila na výlety a do lázní. V době svého produktivního věku prodávala v obuvi, kde byla povýšena na vedoucí prodejny.

Od r. 2014 se klientky zdravotní stav zhoršil. Paní F. měla zhoršený sluch a pohybové problémy, které jí omezovaly v běžných činnostech dne. Při chůzi používala chodítko a potřebovala zajistit doprovod pečovatelky při chůzi. Pečovatelky klientce pomáhaly s péčí o její osobu a také s péčí o domácnost.

Od r. 2016 se klientce prudce zhoršil zdravotní stav a byla upoutána po dobu devíti měsíců na lůžko. Paní pečovatelky podávaly a upravovaly stravu tak, aby ji byla vzhledem ke svému stavu schopna přijmout. Sledovaly také pitný režim. Probíhalo pravidelné polohování, z důvodu prevence vzniku proleženin. Klientku navštěvovaly sestry z domácí zdravotní péče Kirké, zdravotní stav klientky konzultovaly s její praktickou lékařkou.

V době zhoršení zdravotního stavu paní F, musela být paní F. krátkodobě hospitalizována v Chrudimské nemocnici. Díky profesionalitě a lidskému přístupu pracovníků Centra sociálních služeb a pomoci Chrudim nemusela být paní F. po stabilizaci svého zdravotního stavu přemístěna do Léčebny dlouhodobě nemocných a mohla se vrátit do svého bytu, v kterém ji bylo dobře a mohla svůj život dožít v důvěrně známém prostředí a mezi lidmi, které měla ráda.

Po čtyřech letech života v Domě s pečovatelskou službou a z toho devíti měsících komplexní péče zemřela paní F. ve svých devadesáti letech v prostředí svého domova, obklopena pečovatelkami a rodinou – lidmi, které znala a měla je ráda. Nezemřela osamocená!

Autorka: Bc. Lucie Horáková, sociální pracovnice

Klient B.P.

Před nějakou dobou jsme do naší péče přijmuly klienta B.P. ve věku 75 let. Klient byl ležící, po operaci páteře, a po pobytu v rehabilitační léčebně si dovezl i proleženinu v hýžďové krajině. Na žádost obvodního lékaře jsme měly zahojit proleženinu a následně provádět rehabilitaci. Defekt se během dvou měsíců podařilo zahojit a naše péče si již mohla plně zaměřit na rehabilitaci. Nejdříve cvičení probíhalo na lůžku v leže, následně v sedě, se zaměřením na protahování svalů. Postupně jsme přidávaly cviky posilovací a využívaly jsme overball, cvičící gumu a pak i čtyřbodové chodítko na nácvik stoje. Následně za pomoci vysokého chodítka jsme nacvičili chůzi po místnosti, celém bytě a nakonec i po balkóně, kde jsme využili zábradlí a trénovali chůzi bez chodítka.

Klient byl velmi aktivní a měl jeden jediný cíl. Jet do Řecka a projít se po pláži. Po ukončení péče nám v době prázdnin přišel do naší kanceláře pohled z Řecka. Byly jsme mile překvapeny. Klient za obrovské podpory manželky (zajistila bezbariérový hotel, plošinu do letadla, atd.), ale i naší práci a motivaci, si mohl splnit své přání a strávit dovolenou u moře. S rodinou i s tímto klientem jsme nadále v kontaktu, a i když se jeho zdravotní stav postupem času zkomplikoval, myslíme si, že on na nás a my na něj nikdy nezapomeneme.

Manželé N. z Chrudimi se obrátili na naši organizaci se žádostí o radu a pomoc při péči o maminku paní N., která bude propuštěna po hospitalizaci v nemocnici do domácí péče. Manželé N. nemají žádné zkušenosti s péčí o imobilního člověka. Veškerou péči chtějí poskytovat vlastními silami. Maminka paní N. je v současné době po úrazu imobilní, péče bude probíhat na lůžku.

Vedoucí DOZP Kirké a koordinátorka pečovatelské služby navštívily manžele N. v jejich domácnosti. Manželé N. podali konkrétní informace o stavu paní a ukázali místo, kde bude péče probíhat. Pracovnice naší organizace doporučily uspořádání místnosti tak, aby zde mohlo být umístěno polohovací lůžko, které si manželé zapůjčí v půjčovně kompenzačních pomůcek naší organizace. Polohovací lůžko bude nezbytné pro kvalitní péči jak z pohledu maminky paní N., tak z pohledu pečujících osob.

Dále pracovnice prodiskutovaly s manžely N. různé možnosti využívání kompenzačních pomůcek, vysvětlily principy polohování na lůžku, zdůraznily důležitost kvalitní péče o pokožku jako prevenci vzniku dekubitů, vysvětlily postup pomoci při osobní hygieně na lůžku. Předány byly také informace o sociálních dávkách pro občany, kteří vyžadují péči druhé fyzické osoby.

Pracovnicemi byla manželům nabídnuta možnost zapůjčení tištěných materiálů a DVD s názornými ukázkami péče o ležícího člověka. Manželé N. využili tuto nabídku a také si přišli vyzkoušet na dům s pečovatelskou službou Obce Ležáků 215 manipulaci s polohovacím lůžkem a pracovnice naší organizace také názorně předvedly základní manipulaci s imobilním člověkem na lůžku.

Proběhla také diskuse k problematice denního rozvrhu tak, aby byla zabezpečena péče a zároveň, aby měly pečující osoby také čas na své zájmy a aktivity. Manželé N. jsou velmi aktivní a zúčastňují se společenských akcí.

Pracovnice předaly kontakty a domluvily se s manžely N., že v případě potřeby se na nás mohou kdykoli obrátit. Byly představeny jednotlivé služby, které naše organizace poskytuje.

Manželé N. rady a podporu dobře přijímali, byli aktivní. Obdrželi rady a informace, které potřebují, aby mohli poskytovat kvalitní péči mamince paní N.

Autorky příspěvku: Lada Daňková, Alice Kuklová

V roce 2018 jsme panu J. poskytovaly domácí zdravotní a  ošetřovatelskou péči (DZOP). Klient měl defekty na dolních končetinách. Sestřičky pravidelně prováděly převazy dolních končetin a přikládaly elastické bandáže. Defekty se postupně zhojily, a proto byla péče ukončena.

Na konci června 2019 nás kontaktovala dcera klienta s tím, že tatínek má opět defekty, a zda by bylo možné znovu pravidelně docházet na převazy. Vzhledem k tomu, že jsme ke klientovi již chodily a věděly jsme, že s potvrzením poukazu na péči, který vystavuje praktický lékař (toho času na dovolené), nebude žádný problém, s dcerou jsme se domluvily na návštěvě v bytě klienta. Při příchodu ke klientovi bylo ovšem zjištěno, že převazy již probíhají dle ordinace lékaře z ambulance pro léčbu ran a jsou poskytovány jinou agenturou domácí péče. Z tohoto důvodu naše péče nebyla možná, protože poskytnuté a vykázané výkony pojišťovna proplatí pouze jedné organizaci. Dcera i klient si ovšem přáli, abychom tuto péči poskytovaly my, jelikož nebyli spokojeni s poskytováním převazů od stávající agentury. Podle zpráv lékařů z ambulance pro léčbu bolesti ani oni nebyli spokojeni se současným způsobem převazů. Rodině bylo doporučeno kontaktovat praktického lékaře a domluvit si s ním změnu poskytovatele domácí péče. Rodina tak učinila a od měsíce srpna opět mohly poskytovat péči naše sestřičky.

Převazy provádíme každý den, dle ordinace lékařů z ambulance pro léčbu ran, kam klient dál dochází na pravidelné kontroly. Dle zpráv, které jsou klientovi vždy z ambulance vystaveny, se defekty výrazně zlepšily. Lékaři děkují za spolupráci a bezchybné provádění převazů ze strany DZOP, které by mělo vést k úplnému zhojení defektů.

Autorka příspěvku: Lada Daňková